Co mají společného Tomáš Baťa a Steve Jobs

Úspěšní lidé mají některé shodné vlastnosti. Byl jsem překvapen, kolik toho mají společného Tomáš Baťa a Steve Jobs.

Většina lidí jistě okamžitě odpoví, že srovnávat Tomáše Baťu a Steva Jobse je nesmysl. Žili v jiné době, podnikali v rozdílných oborech a výrazně se také lišili svým chováním a vztahem k lidem. Donedávna jsem si myslel to samé. Pak jsem ale objevil, že i u nich můžeme najít styčné body.

Pokud se tedy dopídíme toho, co oba významné podnikatele a vizionáře spojuje, získáme zajímavou inspiraci i pro svůj vlastní úspěch.

Záměrně mluvím o inspiraci, ne o návodu. Zaručený manuál, jak dosáhnout úspěchu, totiž neexistuje. Srovnáním chci naopak ukázat, že stejně úspěšní mohou být lidé, kteří se sobě navzájem příliš nepodobají, alespoň na první pohled. Není tedy zapotřebí, abyste se od základu změnili, začali myslet a jednat úplně jinak. Stačí se změnit nebo přizpůsobit v některých věcech.

Zaměření na produkt

Tomáš Baťa ve svých pamětech vzpomíná, jaký zlom nastal, když v šestnácti letech objel velká města a získal objednávky obchodníků na výrobky svého otce. „Objevení Prahy a objevení nového způsobu prodeje bylo pro naši živnost tím, čím bylo pro Španělsko objevení Ameriky,“ napsal. Přes tuto zkušenost však byl tělem i duší zaměřený na produkt a jeho výrobu. Obchod stál v jeho pojetí až na druhém místě jako nástroj odbytu těch dokonale vyrobených produktů. Inovace v prodeji byly v porovnání s inovacemi ve výrobě mnohem méně významné a odvážné.

Steve Jobs měl podle zakládací listiny ve společnosti Apple na starosti marketing a prodej. Vycházelo to zcela přirozeně z jeho povahy a schopností. Už předtím se se společníkem doplňovali tak, že Wozniak vymýšlel a konstruoval a Jobs hledal způsoby, jak výsledky zpeněžit. Později se však zabýval zejména vývojem produktů včetně jejich výroby. V nové továrně, kterou nechal pro montáž počítačů postavit, dokonce určoval i barvu strojů a jejich uspořádání.

Vyplývá nám z toho, že produkt je pořád důležitý, i když můžeme ze všech stran slyšet, že nejdůležitější je umění prodat. Sebelepší marketing neprodá věc, kterou lidé nepotřebují. Někteří podnikatelé ale namítají, že dnes se výrobky různých dodavatelů navzájem podobají jako vejce vejci, mají stejnou kvalitu i cenu, takže rozlišení spočívá jenom v nápaditém marketingu. Pro nejúspěšnější podnikatele je však typické právě to, že jejich produkty nejsou srovnatelné s žádnými jinými. Zaměření na produkt tedy neznamená, že budete v první řadě „pilovat“ jeho stávající vlastnosti, ale že přijdete s něčím naprosto originálním. Úspěšní lidé se nespoléhají na to, že něco nějak prodají (viz také e-book 📖 Prosperita na dosah, stáhněte si ho zdarma).

Zákazník je pánem

Když Tomáš Baťa nechal v obchodním oddělení vyvěsit nápis „Rozkaz zákazníkův je svatý“, všichni se mu smáli a škodolibě se vyptávali, jestli bude dělat všechno, co si kdo vzpomene. Baťa ale nepořádal výzkumy mínění zákazníků a jeho boty podléhaly módě méně, než tomu bylo u konkurence. Chápal heslo tak, že zákazník chce maximální užitek, ale s radostí mu přenechá hledání cest, jak toho dosáhnout. Všechno, co dělal, tedy podnikal s myšlenkou na zájem zákazníka, ale o designu, ceně a dalších důležitých věcech rozhodoval sám.

Steve Jobs byl pověstný tím, že mluvil do všeho, od konstrukce až po design. Mohlo by se tedy zdát, že šlo o autokrata nezajímajícího se o přání zákazníků, který považuje za geniální všechno, co ho jen napadne. Opak je ale pravdou. Co prosazoval, to vycházelo z požadavku na maximální užitek a uživatelskou přívětivost. Také Jobs tedy „myslel“ za zákazníky. Jen tak mohlo vzniknout třeba úžasné ovládací kolečko u iPodu a ze stejného důvodu se naopak nepoužilo u iPhonu, i když o tom inženýři nějakou dobu uvažovali. Podle názoru Steva Jobse „není prací zákazníků vědět, co chtějí.“

Henry Ford kdysi řekl, že kdyby se před zahájením svého podnikání zeptal lidí, co potřebují, asi by odpověděli, že rychlejší koně. Přesto si nejeden podnikatel dodnes myslí, že všechny odpovědi na otázku, jak být úspěšný, najde v zákaznických anketách a průzkumech.

Takto ovšem nemůže vzniknout nic radikálně nového, protože lidé vycházejí ze svých dosavadních zkušeností, ne z vizí. Chcete-li být úspěšným podnikatelem, založte své podnikání na vášnivém naplňování zájmu zákazníků, ale rozhodujte sami, jak to pro ně uděláte.

“Dělejte, co vás baví, a peníze přijdou samy,“ říká oblíbená poučka. Zní sice hezky, ale pravda to není. Lidé, kteří se chtějí svojí prací bavit, jsou obvykle bez peněz, protože se vyhýbají tomu, co je nebaví. Skutečně úspěšní mají vášeň. A ta může i bolet. Ale spolehlivě vede k tomu, že pak žijete své sny. Nasměrujte svoji vášeň. Jak?

Vášeň

I když měl rodinu a pohodlnou vilu, byla pro Tomáše Baťu hlavním domovem firma. „Práce je mi větším přítelem, nežli mnoha jiným, méně šťastným lidem,“ napsal ve firemním časopise. Služba zákazníkovi pro něj nebyla reklamním heslem, ale prostupovala vše, co dělal a co dělali jeho spolupracovníci, jak nazýval zaměstnance. To, jak se továrna rozšiřovala a pronikala do mnoha dalších oborů, jak vznikaly další v zahraničí a rostl počet prodejen, to všechno bylo hnáno ne touhou po zisku, ale představou, že po světě stále chodí miliony neobutých lidí.

Steve Jobs byl na tom podobně. Když lákal Johna Sculleyho do čela společnosti Apple, zeptal se ho: „Chcete prodávat do konce svého života sladkou vodu? Nebo chcete pracovat se mnou a pomoct mi změnit svět?“ Nebyla to žádná nadsázka, Jobs mnohokrát prokázal, že to myslí zcela vážně. I pro něj byla práce vášní, která zaplňovala většinu jeho života. Nevyvíjel nové produkty, nevyráběl, neprodával, ale měnil svět.

Skutečně úspěšné podnikání se nedá dělat bez vášně. Člověk, který už od počátku říká, že mu jde hlavně o zaopatření rodiny nebo o vlastní svobodu, nikdy příliš úspěšný nebude. Od těchto postojů se totiž odvíjí všechno, včetně vztahu k produktu a k zákazníkům. Takový podnikatel chce udržovat, ne inovovat nebo podněcovat revoluce. Jestliže tedy toužíte vyniknout nad průměr a být úspěšní, musíte planout vášní pro cíle, které se netýkají jenom vás. Progresivní podnikatel chce změnit svět.

Že jste moc malí na to, abyste mohli takto uvažovat? Úspěšní často vzešli z malých a skromných poměrů. Tomáš Baťa pocházel z rodiny nepříliš bohatého ševce a v dětství občas zažil i hlad. Steve Jobs byl adoptivní dítě, umístěné do středostavovské rodiny se skromnými příjmy. Možná jste tedy na tom i lépe, než byli oni. Velikost podnikatele se neřídí výchozími poměry, ale velikostí ideje a odhodláním naplnit ji.

Peníze nejsou to hlavní

„Bohatství nemám – mám jen boty pro zákazníky a kůže pro dělníky. Je to takový majetek jako dalekohled pro hvězdáře a housle pro muzikanta,“ řekl Tomáš Baťa v jednom ze svých projevů ke spolupracovníkům. Jeho osobní život byl poměrně skromný. Když si například koupil automobil, nechal ho týden zavřený v garáži, aby si k němu zachoval věcný vztah.

Steve Jobs se sice stal po první veřejné nabídce akcií společnosti Apple boháčem, ale jeho osobní život to příliš neovlivnilo. Nenaplnil si garáž luxusními vozy, jeho dům zůstával nevybavený, stravoval se skromně a neutrácel za zábavu. Jeho šatník obsahoval především stovku černých roláků a odřené džíny. „Myslím, že peníze jsou úžasnou věcí, protože umožňují vytvářet věci,“ řekl na toto téma.

Některé internetové stránky o úspěchu rády ukazují, za co všechno můžete utratit hromadu peněz. Člověk jistě smí mít dobrý pocit, když si konečně může dovolit, o čem léta snil. Jenže když budete toužit jen po luxusu, ztratíte ze zřetele skutečný cíl a smysl svého podnikání a může se stát, že zase o všechno přijdete. Je tedy důležité mít neustále na mysli, že zdrojem vašich peněz je podnikání a že v něm můžete být úspěšní jen tehdy, když jím budete co nejlépe naplňovat potřeby lidí. Tak to dělají úspěšní podnikatelé.

Příklad

„Rozhodl jsem se vybudovati vlastní systém, který, jak doufám, prospěje lidstvu. Tento systém se jmenuje ‚příklad‘.“ Tomáš Baťa byl přesvědčen, že všechny chyby ve výrobě mají počátek v pokřiveném charakteru pracovníků. Proto kladl takový důraz na výchovu a zřizoval školy, které fungovaly podle této zásady. Ale sám šel také příkladem, jak v práci, tak v osobním životě. To je i zásada intuitivního marketingu. A používá se i v Aktivním prodeji (více na 🎓Školení Aktivního prodeje).

„Pokud nepřijdete v sobotu do práce, nemusíte už v neděli chodit.“ Zásada Steva Jobse ukazuje, že jeho požadavky na pracovníky, zejména když vznikalo něco nového, byly absolutní a nekompromisní. Na druhou stranu je ale zapotřebí vidět, že on sám trávil víkendy ve firmě také a často pracoval ještě dlouho do noci, zatímco ostatní už spali.

Podnikatelská vášeň není nikdy soukromou záležitostí. Potřebujete jí nakazit i ostatní. Proto je také nutné jít příkladem. U lidí, kteří skutečně pro svoji věc planou, to není žádný problém. Ukažte mi ale podnikatele, který jde klidně spát, zatímco se jeho pracovníci přes noc lopotí s řešením naléhavého úkolu, a já vám řeknu, že v něm žádná vášeň není. Jestliže lidé kolem vás říkají, že něco nejde, je na vás a jen na vás, abyste jim dokázali opak. Klidně si na to najměte lidi, ale stůjte v jejich čele. Úspěšný podnikatel neřídí, ale vede.

Cesta je cíl

Životním cílem Tomáše Bati byl blahobyt. Ne ovšem vlastní. „Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům,“ napsal v závěti. Veřejnost měla dostávat čím dál tím lepší zboží za čím dál tím nižší ceny, zaměstnanci měli bohatnout a hospodářství celé země mělo z toho mít prospěch. To samozřejmě není úkol na jeden život, zvláště když skončil tak brzy.

I Steve Jobs zemřel předčasně. I kdyby však žil sto let, nestihl by dojít ke svému cíli, jímž nebylo nic menšího, než měnit svět k lepšímu. Takový záměr nemůže mít žádné ohraničení. I když dosáhl významných úspěchů, nijak se u nich nezastavoval, protože už viděl lepší budoucnost. „Být nejbohatším člověkem na hřbitově pro mě nic neznamená. Ale jít večer spát a říct, že jsem dnes udělal něco úžasného, to je pro mě důležité,“ řekl o svém přístupu. Přesně tak to vidí i intuitivní podnikatelé a úspěšní lidé.

Nejedna kniha o úspěchu vás nabádá, abyste si stanovili jasné a měřitelné cíle. To je v pořádku, pokud jde o dílčí kroky. Ale když má váš život jen jeden takový cíl, pak co se stane, až k němu dojdete? Umřete? Proto je nezbytné a důležitější mít vědomí toho, čemu také někdy říkáme poslání. Poslání vám neurčuje, co a jak máte pro jeho naplnění přesně udělat. Dává prostor k hledání nových cest. A vystačí vám na celý život, ať už bude jakkoliv dlouhý.

Čím se inspirovat u Bati a Jobse

• vždy mějte na paměti, že podnikání je na prvním místě službou zákazníkům
• podnikejte s vášní
• buďte maximalisty ve vydělávání, ale minimalisty v utrácení

Použijte v praxi

Mimochodem, víte, jak poznáte neúspěšné lidi? Také podle toho, že o Baťovi pouze vědí, že prý kopal lidi do zadku (což je nesmysl) a o Jobsovi, že byl zlý na zaměstnance (což bohužel byla v řadě případů pravda). Nic jiného je na nich nezajímá. Připravují se tak o inspiraci pro vlastní úspěch. A jak potom tu inspiraci využít?