"Viď že to dělám dobře," dožadoval se Petr mého odborného hodnocení. Měli jsme už něco upito, a tak jsem mu to odkýval. Když jsme se ale po pár dnech sešli, už jsem tak tolerantní nebyl. Jeho videa měla sice docela zajímavý obsah, ale shlédnutí by se dala spočítat na prstech rukou. "Poradíš mi nějaký marketingový trik a půjde to," těšil se. Jenže tak jednoduché to nebylo.
Znáte lidi, kteří jsou chytří a vzdělaní, přečetli hromadu knížek o úspěchu, dokonce už vědí, že než motivace vnější a cílová, je lepší motivace cestou, ale jsou pořád na mizině? Možná k nim také patříte. A říkáte si: "Tak co ještě mám udělat, abych se konečně dočkal pořádné odměny za svoji námahu?" Skutečně, v čem to vězí, že lidé pracující s nadšením jsou bez peněz?
"A kde jste to psal, já o ničem nevím?" Na tyto otázky odpovídám, že na webu sice většina informací zůstane, ale sociální sítě jsou jako noviny. O nich už Karel Čapek psal, že ty včerejší nikoho nezajímají. Zprávy přicházejí a odcházejí a může se stát, že zrovna tu, co vytvoří "AHA efekt" (to když se plácnete do čela a řeknete si: "No jasně!"), přehlédnete. Co s tím udělat?
Majitel restaurace měl kruhy pod očima a vypadal hodně unaveně. "Věříte na kletby?" zeptal se mě na úvod, když jsme se usadili ke stolu v jeho podniku. Pokrčil jsem rameny. Chtěl jsem něco říct, ale přes hlasitou hudbu, která zněla místností, mě nebylo slyšet. Požádal jsem číšníka, který nám přinesl minerálku, aby ji ztlumil. Pokrčil rameny a trochu pootočil ovládacím knoflíkem.
