Když se začaly množit informace o tom, jak na takzvaných prodejních prezentacích podepisují důchodci objednávky předražených zbytečností, pořád mi to vrtalo hlavou. Většina seniorů je přece duševně čilejší než tělesně a ani pro ně by neměl být problém poznat, co je pro ně užitečné a bez čeho se obejdou. Proč tedy tak hromadně podléhali "šmejdům"?
Kohoutková voda byla za peníze, víno se nedalo pít a švestky se slaninou jíst. Tak nějak zněl důvod, proč byla zákaznice nespokojená se svojí návštěvou restaurace. Jenže to by ji asi nepřimělo svěřit se na sociální síti. Důvodem byla zpráva, kterou jí vzápětí poslal majitel podniku. Snažil se v ní obhájit a stěžoval si naopak na její chování při odchodu z restaurace.
E-booky jsou dobrým doplněním vašich marketingových aktivit. Nemám teď ale na mysli plnohodnotné knihy v digitálním formátu, ani výtvory infopodnikatelů určené k prodeji (s iluzí doživotního polehávání na pláži). Jde mi o e-booky, které poskytujete svým zákazníkům zdarma jako součást svého marketingu. Pojďme si ukázat, jak na ně.
Je to dobrá restaurace. Vaří tam skvěle, obsluha je pozorná. Přesto bývá často poloprázdná a její majitel nevydělává tolik, kolik by chtěl a kolik potřebuje. Neumí totiž jednu důležitou věc. Richard Carslon takto popsal podnik, do kterého často a rád s manželkou chodí. Udivuje ho, že neprosperuje lépe. Snad by se to dalo vyřešit reklamou, ale na tu podnikatel nemá.
Platili jsme v restauraci. On uhradil svoje, já také, a pak jsem číšníkovi ukázal mobil. Naťukal a odešel. "Co tu prosím tě cvičíš s tím telefonem?" nevydržel to kamarád. "Vydělávám peníze," řekl jsem. "Ještě jsem neslyšel, že by někdo vydělával peníze tím, že ukáže telefon," nedal se odbýt. Mobil zapípal. Ukázal jsem mu esemesku, která mi právě došla: Obdržíte 20,60 Kč a 0,87 SP za váš nákup v restauraci.
