Příběhy podnikatelů: Jak Lukáš rozsvítil prodejnu

Příběhy podnikatelů: Jak Lukáš rozsvítil prodejnuV prodejně nábytku bylo šero a prázdno. Tedy až na Lukáše Břízu, majitele tohoto podniku, a mě. Lukáš se mi už hodnou chvíli svěřoval se svým zklamáním. "Myslel jsem, že když je prodejna na dobrém místě, kudy chodí spousta lidí, že to bude mnohem lepší. A tak jsem souhlasil i s vysokým nájmem. Ale sám vidíš, jak to je." Rozhlédl jsem se kolem. "Máš tady tmu," konstatoval jsem. "Přece nebudu svítit, když tu nikdo není," povzdychl si Lukáš. "Ale takhle lidi na ulici vidí jen tmavé výlohy," nedal jsem se. "Myslíš, že přijdou, když je k tomu nic neláká?"

"To je jinak," bránil se Bříza. "Do prodejny nábytku přijdou zákazníci až když si potřebují něco koupit." Odpověděl jsem mu s neskrývanou ironií: "A proto polovina návštěvníků obchoďáku IKEA odchází bez nákupu, že? Ostatně, když je to tak, proč sis raději nepronajal nějaký zrušený kravín za městem? Kdo bude chtít křeslo, ten přijede."

"Když dáte lidem, co chtějí, a zabavíte je při tom, nemůžete neuspět."

Lukáš uznal, že trochu přestřelil. "Možná na tom něco je," připustil. "Když bude venku na ulici vidět, že se tady svítí a že jsou tu lidi…" Jeho hlas odumřel. Lidi tu tedy očividně nebyli. "Zkoušel jsi je sem nějak nalákat?" zeptal jsem se. "Na podzim jsem tu měl výstavu místního malíře. A nic." Za chvíli se ukázalo, že obrazy nebyly na prodej. "Jenže když se někdo chce jít podívat na umění, tak spíš zajde do galerie, nemyslíš?" nadhodil jsem. Majitel prodejny zhluboka vzdychl.

"Ale někde jsem četl o pronájmu obrazů," nedal jsem se. "Necháš si udělat dobré reprodukce. Zákazník si na měsíc půjčí obraz, pak ho vrátí a vezme si jiný. Trochu vyděláš, a hlavně ti sem pořád chodí. Nebo uspořádej přednášku bytového architekta. Mysli, chlape. Je tolik možností…"

Víte, že... Ročně skončí více jak 1.000 malých prodejen a hospod? Většinou proto, že nestačí na větší konkurenci. Přitom návody, jak se takové velké konkurenci ubránit, existují a fungují. Je škoda se vzdávat, když to není nutné.

Lukáš opravdu usilovně přemýšlel. Když jsem šel kolem asi za půl roku, výlohy svítily do tmy a uvnitř bylo plno. Velký plakát na zdi zval na přednášku o uspořádání bydlení podle pravidel feng-šuej. Lukáš stál před vchodem a když mě uviděl, zamával na mě. "Nechceš se jít podívat?" Řekl jsem mu, že na tohle zrovna nejsem. "Já taky ne," usmál se. "Ale jak vidíš, jsme v menšině." Nemusel jsem se ho ani ptát, jak se mu daří, protože se usmíval jako měsíček.

Zkrátka, když dáte lidem, co chtějí, a zabavíte je při tom, nemůžete neuspět. Lukáš Bříza to má ve své kanceláři napsané na zdi. Řídí odtud už tři prodejny.

 

Seznamte se s trojlístkem pro váš úspěch:

Využijte tyto užitečné nástroje: