Bylo to tuším v roce 2009, kdy mi marketingový šéf jednoho řetězce řekl: "Zákazníci netouží po nějakých vztazích. Chtějí nakoupit a jít." Jakmile ale udeřila krize, bylo rázem všechno jinak. Nejen řetězce si uvědomily, že v době, kdy lidé šetří a omezují nákupy, má věrný zákazník cenu zlata a osobní kontakt s ním ho nejlépe dokáže přesvědčit, aby příště přišel zase.
Na dobovém snímku Jan Baťa oznamuje: Už nebudeme mít prodejny, ale domy služby. A dodává: "Jde o převrat vašeho nazírání na prodejnu a na službu zákazníkům." Od Baťů se můžeme vždycky něco přiučit a v současné situaci je to zvlášť užitečné. Na první pohled se zdá, že Baťa mluví jen o pedikúře, ale ve skutečnosti jde o víc. A to je zajímavé.
Mezi suvenýry, které mám na očích na pracovním stole, patří i kovová lžička. Jednu sobotu jsem ji bez velké námahy pořádně zkroutil. Pár hodin předtím, než jsem vydal na cestu po žhavých uhlících. Tehdy jsem si nejen posunul představu o svých možnostech, ale také pochopil, že v životě se nedá všechno prosazovat jen silou vůle. Někdy je lepší volnoběh.
Několikrát ročně nasajeme zamyšleně vzduch a začneme se zajímat, jestli rostou. Řeč je samozřejmě o houbách. Dokonce se říká, že Slované mají citlivost na jejich vůni v genech. Ať je to jak chce, pro mnohé z nás je představa hříbku vykukujícího z mechu neodolatelná. Ale všimli jste si někdy, že houbařské výpravy tak trochu připomínají nákup v samoobsluze?
Od roku 1993 se každoročně zveřejňuje výsledek výzkumu, který mapuje vztah Čechů k reklamě. Ani letos v něm nejsou nějaké překvapivé informace. Stejně jako dříve považuje většina lidí za svého nepřítele reklamní bloky v televizi. Roste však počet těch, kterým reklama pomáhá nakupovat. A hlavně je tu pořád jedna žádaná, ale nevyužívaná forma propagace.
Všechny české restaurace McDonald's jsou už franšízy. V centrále nabyli přesvědčení, že je lépe povedou soukromí podnikatelé než placení zaměstnanci. Ale málokdo z vás má asi chuť si tuto franšízu pořídit. A hlavně peníze, průměrná investice je totiž kolem 20 milionů korun. Přesto zbystřete, protože tu můžete najít zajímavou inspiraci pro své podnikání.
Jsem na Facebooku od roku 2010, na dalších o něco méně. A tak jsem si myslel, že o sítích něco vím. Přesně do chvíle, než jsem si přečetl tuto knihu. Vlastně jsem se do ní nejdříve zaposlouchal a asi v polovině mě už natolik zaujala, že jsem druhý den sedl do auta a ujel skoro 30 kilometrů, abych ji koupil i v tištěné podobě. Můžu si tak v ní podtrhávat. A doporučuji to i vám.
Co chceme, aby naši zákazníci dělali? Mají kupovat nebo nakupovat? Na nedávném retail Summitu nás Harjot Singh upozornil, že to není totéž. V jeho podání se shopping nerovná buying. To první slovo vyjadřuje, že si pořídíme, co potřebujeme. Tedy racionální volbu a přístup. Druhé říká, že nám nestačí věci jen získávat, ale chceme to také emočně prožít.
"Naše prodejny jsou prvním zážitkem každého dítěte a posledním zážitkem každého seniora," řekl nedávno Miloslav Hlavsa, ředitel Konzumu Ústí nad Orlicí. A sklidil za to potlesk. V těchto slovech se současně ukrývá návod, jak se může tradiční obchodník odlišit od konkurence řetězců a nadnárodních společností a prosperovat i na současném přeplněném trhu.
Při jednom výzkumu ve Spojených státech se došlo k překvapivému zjištění. Soudci, kteří rozhodovali o podmínečném propuštění vězňů, vyhověli většině žádostí, které projednávali po obědě, ale naopak často zamítli ty, které se dostaly na řadu před obědem. A to byly některé z nich srovnatelné, stejný čin, stejný trest. Ukazuje to, že rozhodování neovlivňuje jen rozum.
