Zapomněli jsme prodávat aneb Zákazník na prvním místě
"Kde tu prosím máte sóju?" ptám se prodavačky v supermarketu, která zrovna rozbaluje zboží. "V regálu zdravé výživy," odpovídá. "Tam už jsem byl a nic jsem nenašel," reaguji. "Tak jste se asi špatně díval," odsekne prodavačka. "A můžete mi to tedy ukázat?" nedám se odbýt, vždyť regál je odtud jen pár kroků. "Ne, vidíte, že tady mám jinou práci!"
Připomnělo mi to jinou prodavačku, tentokrát v pultové prodejně, která se se mnou bavila přes rameno ze žebříku, kde nahoře rovnala zboží.
Příručka 
Přestože tento text vznikl v roce 2009, pořád je velmi aktuální: Představte si, že by k vám přišel obchodní zástupce nějaké firmy s nabídkou, že do čtyřiadvaceti hodin dodají a namontují standardní úspěch. Případně, za mírný příplatek, i s trojbarevným osvětlením. Nevyvedlo by vás to poněkud z míry? Přesto se v praxi běžně setkáme s tím, že chce-li být obchodník úspěšný, koupí si nějakou technickou novinku, která mu to má zaručeně zajistit. Třeba světlený panel, velkoplošnou obrazovku pro promítání reklamy, speciální osvětlení. 
V 
"Já jsem tu pro všechny," řekl mi majitel prodejny s potravinami. "Nikomu nedávám přednost." A když jsem se zeptal, proč má tolik laciného zboží a akcí, odpověděl, že lidé nemají peníze. A to v době, kdy jsme se už vzpamatovali z krize a zákazníkům se obnovila chuť nakupovat a utrácet. Přesto v nich viděl chudáky, kteří musí ušetřit na rohlíku. Není divu, že potom skoro nic nevydělával, škudlil na platech prodavaček a vybavení prodejny. Buď přijde nová krize, která mu dá zapravdu, nebo mu ti lepší zákazníci utečou. Či změní přístup a udrží je. 
Mluvit o pohodě, to možná zní trochu nezvykle, protože s podnikáním máme většinou trochu jiné zkušenosti. Honička od rána do večera, neustálý stres, obavy, že nebude na zaplacení toho nebo onoho a do toho ještě jedna kontrola za druhou a hromady papírů. Je vůbec možné za těchto podmínek mluvit o tom, že budete podnikat v pohodě a s radostí? Ano, je. Protože příčinou všeho stresu a nepohodlí je zkušenost, že ať děláme, co děláme, vždycky se nakonec objeví něco, co nám radost pokazí. Od konkurence po úřady. Jak tedy z toho ven? 
Obchodní zástupce německého výrobce kávovarů Melita se z Vídně vracel hluboce zklamaný. Neprodal ani kousek. "Vídeňané chodí do kavárny," poučili ho místní obchodníci o zvycích panujících v hlavním městě císařství. Cestoval přes Prahu, a tak spíš, než že by očekával nějaký úspěch, chtěl se alespoň zbavit vzorků, aby je nemusel vláčet nazpátek, a zastavil se u Neffa. Ten si strojek prohlédl, nechal se poučit o jeho funkci a nakonec řekl: "Uvidíme". Sotva se zástupce po příjezdu dostal do kanceláře, čekal tam na něj dopis: "Pošlete další, nemáme co prodávat!" 
Téměř tři čtvrtiny akcí si na sebe nevydělají, zjistil výzkum společnosti Nielsen. Také proto, že se do nich často dává zboží, které by se prodávalo samo i bez slevy, jako jsou známé značky nebo sezónní zboží. Kdo bude v létě uvažovat nad cenou grilovacího uhlí či zmrzliny? Zřejmě to způsobuje představa, že když vezmeme žádané produkty, a ještě je zlevníme, zákazníci se k nám pohrnou. Ano, pohrnou se proto, aby si koupili to akční zboží, ale nic víc. Pro ostatní si zajdou jinam, kde mají zase jiné slevy, nebo do hypermarketu s pohodlným parkovištěm. 
O důležitosti dat se teď hodně mluví. Ale setkávám se s obchodníky, kteří mi sice ukazují excelové tabulky a grafy, na nichž tržby buď klesají, nebo rostou, ale když se jich zeptám, jak těchto informací využijí ke konkrétním opatřením, většinou krčí rameny. Jestliže však data nemají konkrétní využití, jsou vám k ničemu. Je zbytečné s nimi ztrácet čas. Tím vás nechci odradit od shromažďování dat, ale právě naopak. Je zapotřebí proměnit data na peníze, použít je k rozvoji prodejny a navýšení vašich tržeb. Jen tak se stanou užitečným a účinným nástrojem. 
"Běžte si s tím harampádím někam!" Tak by se dal vyjádřit současný postoj hospodských a restauratérů k propagačním materiálům, které jim poskytují dodavatelé. Plakáty, stojky na stolech a všemožné zbytečnosti. Podnikatelům konečně došlo, že tato reklama slouží potřebám dodavatelů, ale ne jim. Obvykle je to totiž tak, že propagované značky se prodá víc, ale jiné zase méně, takže výsledkem je nulový nárůst. V lepším případě. Hospodští potřebují, aby byli propagováni oni, ne pivo, které čepují. Možnosti tu jsou a není to nijak složité. 