Síťový marketing buď milujete, nebo nenávidíte. Ještě jsem se nesetkal s nějakým skutečně neutrálním postojem. Ale aby se nezdálo, že rozum v tomto případě stojí úplně stranou, mám tu pro vás pár rozumných a praktických argumentů, proč bych si, kdybych začínal s podnikáním od nuly, nejraději zvolil síťový marketing. Najdete je v záznamu z mého webináře.
"Společnost nebyla v dobré kondici, neměli jsme rezervu a bohužel i dluhy, jež jsme nabrali dříve, nás stále doháněly, a tak společnost fungovala v podstatě z ruky do huby," napsal manažer jedné firmy v informaci o ukončení činnosti. Jak vzácná upřímnost v té záplavě obviňování, kdo všechno jiný za to může, že se máme špatně. A k tomu ještě další cenná poučení, jak uvidíte.
Doslechl jsem se, že mu vyhořela dílna. Tak jsem se zastavil, jestli něco nepotřebuje. "Leda že by ses za tu dobu, co jsme se neviděli, vyučil zedníkem," odpověděl mi, když jsme se setkali na spáleništi. Samozřejmě to byla nenápadná výčitka, že jsem pořád nemohl najít čas, abychom si popovídali o marketingu. "Ale možná je na to vhodná doba právě teď," řekl jsem mu.
"Za chvíli bude konec pracovní doby, tak ať vám to pěkně utíká," oznamuje rozjařený moderátor z rádia. Pan Maceška, majitel prodejny, pokrčí rameny a obrátí se na své prodavačky: "No u nás to, holky, neplatí, že? Ještě tu musíte pár hodin vydržet." A nejmladší, která obrací oči v sloup, utěšuje: "Nebojte, všechno jednou skončí, i ti otravní zákazníci."
Benjamin Disraeli řekl: "Život je příliš krátký na to, aby byl ještě malý". Jak ale poznáme, jestli je náš život velký nebo malý? Každý má o životě svoji představu a podle ní samozřejmě posuzuje i jeho velikost. Někdo chce prožít "obyčejný život", jiný vybudovat největší firmu na světě nebo zbohatnout, třetí uspět v politice. Jeden společný znak přece jen velký život má.
"Včera jsme byli na školení #Jan Novák. Bylo to skvělé a na svačinu koláčky." Podobných zpráv najdete na LinkedIn spoustu, stejně tak na dalších sociálních sítích. Všimne si jich možná pár lidí, co znají pisatele nebo Jana Nováka, ale tím to končí. Informační hodnota zprávy je totiž téměř nulová a nikdo jiný nemá důvod, proč by ji měl číst. To se ale dá snadno změnit.
"Viď že to dělám dobře," dožadoval se Petr mého odborného hodnocení. Měli jsme už něco upito, a tak jsem mu to odkýval. Když jsme se ale po pár dnech sešli, už jsem tak tolerantní nebyl. Jeho videa měla sice docela zajímavý obsah, ale shlédnutí by se dala spočítat na prstech rukou. "Poradíš mi nějaký marketingový trik a půjde to," těšil se. Jenže tak jednoduché to nebylo.
Majitel restaurace měl kruhy pod očima a vypadal hodně unaveně. "Věříte na kletby?" zeptal se mě na úvod, když jsme se usadili ke stolu v jeho podniku. Pokrčil jsem rameny. Chtěl jsem něco říct, ale přes hlasitou hudbu, která zněla místností, mě nebylo slyšet. Požádal jsem číšníka, který nám přinesl minerálku, aby ji ztlumil. Pokrčil rameny a trochu pootočil ovládacím knoflíkem.
Do toho autosalonu si mě zavolali, protože stáli před naprostou záhadou. Udělali nový interiér, prodejna vypadala moc hezky, ale prodej poklesl skoro o polovinu. Majitel prodejny si to nedokázal vysvětlit. Čekal, že vylepšení přivede další zákazníky, investoval do něj spoustu peněz a výsledek byl přesně opačný, než si myslel. Nebyl schopen pochopit, co se to děje.
Ne vždy padnou dobré rady na úrodnou půdu. Tenhle hospodský měl sice prázdný podnik, ale jak se ukázalo, jeho postoje ani nedovolovaly, aby to změnil. Požádal mě sice o radu, připadal jsem si však, jako když házím pověstný hrách na zeď. Posadili jsme se v lokále a já začal s věrnostními kartami. A abych to vylepšil, prozradil jsem mu, že k nim dostane i propagaci v mobilní aplikaci. "Zbláznil jste se?" vyjel na mě.
