Tajemství Baťova úspěchu
Že byl Tomáš Baťa geniálním podnikatelem, to můžeme slyšet často. Ale najít odpověď na otázku, v čem ta jeho genialita vlastně spočívala, už tak snadné není. Měl dobré nápady. Dobrá, to je jistě pravda. Ale jak na ně přišel? Jak vznikaly a z čeho vycházely? Dobré nápady má kde kdo a přece většinou nejsme tak úspěšní, abychom se mohli s Baťou srovnávat. Takové pátrání není samoúčelné. Chceme se přece poučit a inspirovat, abychom i my mohli být úspěšní. Protože principy jsou málokdy nenapodobitelné a neopakovatelné.
František Vomáčka vstal ráno s rozechvěním. Poprvé se měl setkat s lidmi, kteří projevili zájem o schůzku. Pro jistotu si na první den naplánoval jen dvě jednání, kdyby se náhodou něco zvrtlo. A jako by to tušil, hned první návštěva nedopadla podle jeho očekávání. Ale nepředbíhejme. Nejdříve se musel vyrovnat ranní dopravní zácpou a gratuloval si, že pro jistotu vyrazil o půl hodiny dříve. Tak se dostal do podniku KRW a.s. včas, což posílilo jeho sebevědomí. Slečna na recepci chvíli pátrala v seznamu zaměstnanců a pak ho poslala do druhého poschodí. 
Je to takové docela běžné chování v restauraci. Vyberete si jídlo a než vám ho přinesou, přepadnou vás pochybnosti. Neměl jsem si dát něco jiného? Ta paní u vedlejšího stolu má na talíři něco, co vypadá moc chutně. Co to asi je? Možná jsem o něco přišel. Bude mi to moje vůbec chutnat? A když je konečně vaše objednaná porce na stole, rýpete se v ní vidličkou a nemáte z toho vůbec dobrý pocit. To, jak se chováme v restauraci, často opakujeme i ve svém životě. Sotva si něco vybereme, už začneme pochybovat, že jsme zvolili správně a nasloucháme těm, kteří nás zrazují. 
Jistý majitel prodejny mi řekl: "Nevím, co z toho děláte takovou vědu? Zákazník prostě přijde, koupí, co chce, zaplatí a jde domů. O čem by se měl rozhodovat?" Nevím, jestli s takovým přístupem ještě podniká, nebo už skončil. Pravděpodobně to druhé, protože už tehdy jeho prodejna zela prázdnotou. Jeho názor je typickým příkladem "samoobslužného myšlení", kdy se obchodník stává jen výdejcem zboží, o jehož koupi se rozhoduje někde úplně jinde.. Aktivní přístup se naopak vyznačuje využíváním všech nástrojů, které mohou nakupující ovlivnit. 
Naprostou většinu problémů, které musí lidé řešit, i situací, jimž musí čelit, charakterizuje nejednoznačnost. A právě způsob, jak se s nejednoznačností vyrovnáváme, předurčuje, zda budeme v současném chaotickém a nepředvídatelném světě úspěšní a zda se vyrovnáme se všemi zkouškami.. Zvládání nejednoznačnosti je nepostradatelnou dovedností v práci, podnikání, ve vztazích i v každodenním životě. Lidská mysl si vytvořila různé mechanismy, jak s nejednoznačností pracovat: některé pro nás mohou znamenat riziko, jiné nám naopak pomáhají.
Nejen v době okurkové sezóny můžeme nahlédnout do míst, kde tato zelenina vzniká. Nebojte se, nezahrnu vás zahrádkářskými návody, i dnes se budeme bavit o podnikání. To má totiž se záhony hodně společného. Také chceme rozmnožit, co jsme do něj vložili, a dočkat se dobré úrody. A také se to neobejde bez péče, od zalévání až po odborné ošetřování. Knížek o zahradničení je spousta. I v oblasti podnikání a marketingu jich najdete pěknou řádku. Ale ne vždy. Například moje kniha "Jak zvládnout maloobchod" je jedinou publikací na toto téma u nás.
Texaští lékaři před časem provedli zajímavý pokus. Pacienty, kteří měli problémy s klouby a nezbytně potřebovali artroskopickou operaci, rozdělili na dvě části. Jedni skutečně podstoupili kompletní operační zákrok, druhým jen v narkóze nařízli koleno a bez čehokoliv dalšího zase rány zašili. Tvářili se však, že k operaci došlo. Zajímavé je, že oběma skupinám se ulevilo úplně stejně. Fungování naší mysli je totiž založeno na zákonu příčiny a následku. Jestliže podle jejich názoru došlo k operaci, která ve většině případů přinese zlepšení stavu, muselo k němu dojít i u nich. 
Každý z nás už určitě někdy slyšel, že takové peníze se nedají vydělat poctivou prací. "Rukama si víc než sto tisíc vydělat nemůžeš," řekne třeba řemeslník. Ale proč by se měly peníze vydělávat je manuální prací? Vtip je v tom, že většina lidí se považuje za jakýsi etalon poctivé práce. To, co dělají oni a co za to dostávají, je tak akorát, aby se mohli považovat a na veřejnosti vydávat za poctivé lidi. Vše ostatní je pochybné a podvod. Například lidé, kteří něco prodávají, jsou velmi často označováni za nepoctivé, protože "pořád lidem něco vnucují" a ještě si moc vydělají. 
V minulém díle jsme si prošli některé znaky dobrého podnikání. Patří mezi ně smysluplnost vašeho počínání, poskytování dobrého, užitečného a kvalitního produktu a minimalizace rizika. Dnes se podíváme na další důležité faktory, které vám pomohou o přemýšlení, na jakou podnikatelskou příležitost zareagovat a o jaké podobě svého byznysu přemýšlet. Určitě se vám budou hodit informace, jak se vyhnout konkurenci, ušetřit si práci a učit se od lidí, kteří svými výsledky ukazují, že skutečně něco dovedou. Zvláště když to všechno můžete snadno mít. 
Které je to nejlepší podnikání pro vás, to vám neřeknu. Každý má totiž o něm jinou představu. Pokud vůbec podnikat chce. Ale překvapuje mě, že když se na to zeptám, lidé obvykle mluví o obsahu. "Chtěl bych dělat něco na internetu" nebo "Rád bych si otevřel hospodu". Což je samozřejmě v pořádku, ale většinou ani netuší, jaké konkrétní spojitosti to má například se zákazníky, cash flow, konkurencí a moha dalšími faktory. A není málo těch, kteří nemají ani tu představu o obsahu...