Toho dne se probudil dříve. Bezmyšlenkovitě zíral na strop a pak ho napadlo, že by potřeboval vymalovat. Možná po výplatě. Nebo také ne, protože děti půjdou do školy a bude to stát spoustu peněz. Půjdou do školy po prázdninách, které strávily v paneláku. Jiní teď ještě vyspávají v bungalovu za šumění palem… "Já už takový život žít nechci!" řekl si a vstal.
"Teď jsem ti dostal do rukou tak zajímavou motivační knížku, že jsi to ještě neviděl." Určitě to znáte. Ale napadla vás někdy napadla otázka, jak je možné, že bylo napsáno a přečteno tolik motivačních knih a návodů, jak dosáhnout všemožného úspěchu, ale lidé se v podstatě moc nemění? Že by si ze všech těch popsaných stránek nebo videí vůbec nic neodnesli? A proč ne?
Znáte lidi, kteří jsou chytří a vzdělaní, přečetli hromadu knížek o úspěchu, dokonce už vědí, že než motivace vnější a cílová, je lepší motivace cestou, ale jsou pořád na mizině? Možná k nim také patříte. A říkáte si: "Tak co ještě mám udělat, abych se konečně dočkal pořádné odměny za svoji námahu?" Skutečně, v čem to vězí, že lidé pracující s nadšením jsou bez peněz?
Statistika říká, že ze 100 lidí, kteří měli v pětadvaceti letech stejné startovací podmínky, bude v pětašedesáti 1 bohatý, 4 finančně zajištění, ale padesát čtyři bude bez peněz, závislých na hubeném státním důchodu a dobročinnosti jiných. Na čem to závisí, kam budeme patřit? Na každém z nás. Okolnosti nejsou nikdy viny, říkal Tomáš Baťa. Jde tedy jen o vaše rozhodnutí.
"Mě ta práce tak nebaví!" stěžovala si paní proti mně. Vypadala unaveně a bez jiskry. Za tu hodinu, co jsme strávili v restauraci, si dala dvě kávy. S účastí jsem se jí zeptal, proč si tedy nenajde jinou. Dnes je přece po pracovnících sháňka. "To je jedno," vzdychla. "V zaměstnání nemůžete dát najevo nadšení. Jinak toho hned využijí a přidají vám víc práce za stejné peníze."
Seděli jsme v úzké kuchyni u stolu pokrytém laciným ubrusem. Celý byt byl stísněný a chudý. Jeho žena vypadala uštvaně a viditelně neměla radost, že je večer otravuji. Vysvětloval jsem mu, že bez vize neví, jaký má jeho život vlastně smysl a co by měl dělat. "Řekněte mi upřímně, co byste teď nejvíc potřeboval," vyzval jsem ho. "Peníze," odsekla manželka, která si přišla ohřát čaj.
Většina lidí je zaměstnána. Jejich platy nejsou zrovna moc vysoké, někdy jen na uživení. Obvykle se s tím smíří, ale někteří sní o tom, že se jednou stanou milionáři. Dá se toho v pracovním poměru dosáhnout? V tomto podcastu, prvním díle Školy milionářů, říkám, že je to jen velmi málo pravděpodobné, ba nemožné. A přináším hned sedm důvodů, proč to tak je.
Je to dobrá restaurace. Vaří tam skvěle, obsluha je pozorná. Přesto bývá často poloprázdná a její majitel nevydělává tolik, kolik by chtěl a kolik potřebuje. Neumí totiž jednu důležitou věc. Richard Carslon takto popsal podnik, do kterého často a rád s manželkou chodí. Udivuje ho, že neprosperuje lépe. Snad by se to dalo vyřešit reklamou, ale na tu podnikatel nemá.
Víc jak půl hodiny si mi stěžoval, že nevyjde s penězi. Prý jestli nevím o nějakém přivýdělku. Když jsem zmínil MLM, polekal se: "To ne, to je přece nelegální!" Zeptal jsem se, proč si to myslí. Řekl mi, že to píšou všude na internetu. A o lidech, kteří se do těchto pyramid zapojili, a nakonec přišli o všechno, rozpadlo se jim manželství a rodina už s nimi nechce promluvit ani slovo.
Bylo to tuším v šesté třídě. Ve výtvarce jsme malovali jakési zátiší a já jsem si právě liboval, jak jsem ho pěkně a vyváženě vystihl, když se mi přes rameno naklonila učitelka. "Málo výrazné!" prohlásila autoritativně, namočila štětec do černé barvy a vyzdobila mi jí výkres. Myslel jsem, že budu brečet. Dnes se na to dívám jinak. Zkušenost mě naučila, že na tom biblickém "že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech" něco je.
