Otevírám truhlu s poklady. Už 30 let sbírám praktické zkušenosti z podnikání, marketingu a prodeje. Teď přišel ten pravý čas, abych se o ně s vámi podělil. Nemáte-li čas shánět takové informace po celém internetu nebo v knížkách, zaregistrujte se k odběru newsletteru Tipy @ Triky pro restauratéry a obchodníky. Najdete v něm zaručené a ověřené praktické rady.
"Nahrnuli se dovnitř jako velká voda," řekli byste jistě rádi o svých zákaznicích. I když si to možná neuvědomujeme, zákazníci a voda mají hodně společného. Už tím, že jsou základem života, v případě zákazníků toho podnikatelského. Bez nich to prostě nejde. A jestliže často mluvím o věrnosti, pak i to má obdobu ve způsobu, jakým se chováme k vodě v naší krajině.
Během jarních měsíců si obchod prošel velkou zkouškou. Z prodavaček a prodavačů se stali hrdinové první linie a úcta k jejich povolání stoupla. Do popředí ještě více vystoupila důležitost obchodů v docházkové vzdálenosti, spolupráce s lokálními dodavateli či součinnosti s obcemi. To je pro tradiční obchodníky velmi důležité, protože jim to dává do rukou konkurenční nástroj.
Byl jsem zvyklý na čokolády s tradičními chutěmi. Chilli mezi ně určitě nepatřila. Pak jsem ochutnal a zjistil, že se to k sobě skvěle hodí. Nezvyklé chutě jdou na odbyt a ti, kteří s nimi přicházejí, určitě nestrádají. Ale ono to platí i o chování a postupech. Menší nezávislé obchodníky jsme si sice navykli nazývat tradičními, ale co kdybychom se části tradic raději zbavili?
Nedávno jsem zahlédl pár příkladů reklamních inzerátů firmy Baťa z doby mezi válkami. Překvapuje, jak jsou jednoduché. "Pro jarní práce," říká jedna taková reklama a nabízí pevnou pracovní botu za baťovskou cenu 39.- korun. Přemýšlím, jak bychom to asi pojali v dnešní době. Vystajlovaný mladík by seskočil z nablýskaného traktoru. Ale spíš velmi střídmě oděná dívka.
Byl by to obyčejný příběh. E-shop poslal omylem jiné zboží. Zákazník je zklamán, protože šlo o dárek pro syna a ten to těžce nese. Požaduje tedy po prodejně hodně vysokou kompenzaci. Majitel ji samozřejmě odmítá. Jak říkám, jde o příhodu, jakých se odehrává spousta. Kdyby ji nekomentovali další podnikatelé, nad jejichž názory jsem musel kroutit hlavou. Posuďte sami.
Bylo to tuším v roce 2009, kdy mi marketingový šéf jednoho řetězce řekl: "Zákazníci netouží po nějakých vztazích. Chtějí nakoupit a jít." Jakmile ale udeřila krize, bylo rázem všechno jinak. Nejen řetězce si uvědomily, že v době, kdy lidé šetří a omezují nákupy, má věrný zákazník cenu zlata a osobní kontakt s ním ho nejlépe dokáže přesvědčit, aby příště přišel zase.
Několikrát ročně nasajeme zamyšleně vzduch a začneme se zajímat, jestli rostou. Řeč je samozřejmě o houbách. Dokonce se říká, že Slované mají citlivost na jejich vůni v genech. Ať je to jak chce, pro mnohé z nás je představa hříbku vykukujícího z mechu neodolatelná. Ale všimli jste si někdy, že houbařské výpravy tak trochu připomínají nákup v samoobsluze?
"Naše prodejny jsou prvním zážitkem každého dítěte a posledním zážitkem každého seniora," řekl nedávno Miloslav Hlavsa, ředitel Konzumu Ústí nad Orlicí. A sklidil za to potlesk. V těchto slovech se současně ukrývá návod, jak se může tradiční obchodník odlišit od konkurence řetězců a nadnárodních společností a prosperovat i na současném přeplněném trhu.
Je to vyhlášená pekárna valašských frgálů. Po nedávné návštěvě mi však nejspíš utkví v paměti jako prodejna s nejhorší obsluhou, co jsem potkal za ta léta, kdy tu máme soukromé podnikání. Nebýt toho, že jsem frgály potřeboval pro dobré zákazníky a obchodní partnery, asi bych se otočil a krabici s připravenými koláči nechal ležet na pultě. Takto jsem jen zatnul zuby.
