Co vám v podnikání brání postoupit dál
Sešli jsme se ve stinném lobby pětihvězdičkového hotelu. Jeho ředitel si mě pozval, abych mu pomohl s marketingem. Hlavním problémem, jak mi vysvětloval, byla skutečnost, že hotelová restaurace zela po většinu dne prázdnotou. Turisté si samozřejmě došli na oběd někde ve městě, ale nelákala je ani možnost večeře. "Máte vůbec na pokojích jídelní lístky?" zeptal jsem se, když jsme prošli hotel a zastavili se u stojánku s nabídkou před vchodem do restaurace. Ředitel přiznal, že ne. "Ale to je jen maličkost," dodal. Přisvědčil jsem: "Je toho potřeba mnohem víc".
V knihkupectvích se sice nejdříve rozhlížím po regálu s odbornou literaturou, ale zabloudím i do dalších oddělení, třeba s knihami o umění. Zrovna minulý týden jsem byl v jedné prodejně, která má tuto sekci bohatě zásobenou. Bohužel jsem se příliš nepokochal, ani si nic neodnesl. Většina knih, které za to stály, byla nedobytně obalena fólií. Chápu, že se jedná o zboží, které není zrovna nejlacinější a může ho znehodnotit jeden otisk špinavého prstu. Z pohledu knihkupce je tedy na první pohled rozumné, že nechce utrpět škodu. 
Téměř tři čtvrtiny akcí si na sebe nevydělají, zjistil výzkum společnosti Nielsen. Také proto, že se do nich často dává zboží, které by se prodávalo samo i bez slevy, jako jsou známé značky nebo sezónní zboží. Kdo bude v létě uvažovat nad cenou grilovacího uhlí či zmrzliny? Zřejmě to způsobuje představa, že když vezmeme žádané produkty, a ještě je zlevníme, zákazníci se k nám pohrnou. Ano, pohrnou se proto, aby si koupili to akční zboží, ale nic víc. Pro ostatní si zajdou jinam, kde mají zase jiné slevy, nebo do hypermarketu s pohodlným parkovištěm. 
O důležitosti dat se teď hodně mluví. Ale setkávám se s obchodníky, kteří mi sice ukazují excelové tabulky a grafy, na nichž tržby buď klesají, nebo rostou, ale když se jich zeptám, jak těchto informací využijí ke konkrétním opatřením, většinou krčí rameny. Jestliže však data nemají konkrétní využití, jsou vám k ničemu. Je zbytečné s nimi ztrácet čas. Tím vás nechci odradit od shromažďování dat, ale právě naopak. Je zapotřebí proměnit data na peníze, použít je k rozvoji prodejny a navýšení vašich tržeb. Jen tak se stanou užitečným a účinným nástrojem. 
Možná si myslíte, že zákazníci ani nevědí, jaké věrnostní karty mají v peněžence, natož aby je používali. Majitelé prodejen často říkají: "Já žádné věrnostní karty nepoužívám." A domnívají se, že stejně uvažují jejich zákazníci. To je běžný klam podnikatelů, přesvědčených, že znají postoje zákazníků. Jeden obchodník dokonce odmítal zavést platbu kartou, protože nemá rád moderní technologie. A tak dlouho se přesvědčoval, že nakupující to vidí stejně, až musel zavřít. Ránu z milosti mu pak dala EET, protože ta se bez elektroniky neobejde. 
Kdysi jsem v jednom městečku čekal půl hodiny ve frontě před poštovní přepážkou, abych se nakonec dozvěděl, že jsem se měl postavit k vedlejšímu okénku. "Vždyť to tu nikde není napsané," bránil jsem se. "Tady to přece všichni vědí," odbyla moji námitku úřednice.
"Nechcete naši věrnostní kartičku?" zeptala se mě prodavačka. A vytáhla zpod pultu kousek tvrdého papíru. "Při každém nákupu vám dám razítko a po desátém razítku dostanete slevu." Shodou okolností jsem si ten den přečetl ve zprávách, že Lidl testuje zcela nový věrnostní systém, založený na využití chytrých telefonů, který bude každému zákazníkovi nabízet jeho osobní výhody. Nakupující se tak v prodejnách setkává s dávnou minulostí i blízkou budoucností. Není potřeba dlouze přemýšlet a hádat, čemu dá přednost. Mobil kartičky zaručeně porazí. 
Podle studie GfK Shopper Typology se čtvrtina zákazníků řídí při nakupování hlavně zvykem. Prostě sáhnou po tom, co nakupují vždy. Zajímavá je i informace o lidech, které nakupování moc nebaví. Je jich 14 procent a obvykle mají vysokou kupní sílu. Takoví zákazníci budou pravděpodobně pošilhávat po internetových obchodech a jakmile to pro ně bude výhodné, utečou vám tam. Když to sečteme, máte přinejmenším 40 % zákazníků, na které můžete aktivně působit a zvýšit tak své tržby nebo posílit jejich věrnost a podnítit je k opakovaným nákupům. 
Ten den jsem nakupoval ve dvou obchodech. Na poslední chvíli. V tom prvním mi dávala prodavačka najevo, že ji zdržuji od úklidu. A když jsem se pak ještě vrátil, protože jsem si vzpomněl na něco nezbytného, byla už vyloženě nepříjemná. Ve druhé prodejně, kam jsem pak dorazil po zavírací hodině, mě paní přivítala s úsměvem a uklidňovala mě, že nemusím spěchat. A ještě mi pak návdavkem s úsměvem popřála pěkný zbytek dne. Asi nikoho neudiví, že místo té první prodejny budu hledat náhradu, kdežto do druhé se rád vrátím. 
Nejraději mám poučné příběhy, které napíše sám život a o které se s vámi podělí úspěšní obchodníci. Tento je jeden z nich. Prodejna, v níž nenajdete akce, zato tam zákazníky oslovují jménem a když si dopředu zavolají, připraví jim nákup, aby si ho mohli jen vyzvednout. "Pořád se nemůžeme jenom zaobírat konkurencí," říká spolumajitelka Ivana Hladká. "Přizpůsobit se zákazníkům, sledovat zákazníky, potřeby těch lidí, toto si myslím, že je náš směr," dodává. Cesta, kterou si s manželem v obchodě prošli, je inspirativní i pro další obchodníky.