Ještě v polovině minulého desetiletí obsahovaly novoroční firemní newslettery i weby sáhodlouhé projevy generálních ředitelů. Čtenáře zaujaly asi tak, jako kdysi referáty ze zasedání státostrany v Rudém právu. V tomto ohledu už jsme se přece jen posunuli o kousek dál, ale i tak se pořád píší texty, které nikoho nezajímají. Mají totiž jednu zcela zásadní chybu.
"Vyhledavače prý mají nejraději čerstvý obsah. Ale kde ho pořád brát?" stěžuje si podnikatelka. Je to bohužel tak. Obsah kraluje, ale je také nenažraným Otesánkem, dožadujícím se přísunu dalších a dalších témat. A řada lidí, kteří se s nadšením pustili do blogu nebo oživování facebookových stránek příběhy, zanedlouho zjistila, že jim došla inspirace. Co se s tím dá dělat?
"Dostávám většinou poptávky e-mailem," svěřuje se podnikatel. "Jenže když chci doplňující informace, už se neozvou. Nebo jim pošlu cenu a je ticho. Jen asi 10 % skončí objednávkou." Možná ten samý problém řešíte také a říkáte si, jací jsou ti zákazníci neslušní lidé. Vždyť by alespoň mohli napsat, že si vybrali někoho jiného. Ve skutečnosti je chyba na vaší straně.
"Pryč s PowerPointem!" ozývá se už nějakou dobu ze všech stran. Dokonce se pořádají konference, které jsou ze zásady bez prezentací. Řada lidí zanevřela na obrázky a dává přednost tabuli nebo flipchartu, který považují za jaksi lidštější. Jenže to všechno je v lepším případě omyl nebo nedorozumění. Z vaničky se s vodou vylévá i dítě, a tím je dosažení požadovaného účinku.
"A kde jste to psal, já o ničem nevím?" Na tyto otázky odpovídám, že na webu sice většina informací zůstane, ale sociální sítě jsou jako noviny. O nich už Karel Čapek psal, že ty včerejší nikoho nezajímají. Zprávy přicházejí a odcházejí a může se stát, že zrovna tu, co vytvoří "AHA efekt" (to když se plácnete do čela a řeknete si: "No jasně!"), přehlédnete. Co s tím udělat?
"Moc se mi nedaří a tak potřebuji udělat propagaci. Sháním někoho, kdo by mi pomohl s reklamou na Facebooku." S podobnými poptávkami se jistě už každý z nás setkal. Reklama na sociálních sítích vypadá jako sázka na jistotu. Zvlášť když je cenově dostupná a spousta lidí má pocit, že ji zvládnou sami. Jaká je ale realita? Podle šetření "Češi a reklama 2019" považuje internet a sociální sítě za přesycené reklamou zhruba tolik lidí...
Byl jsem tehdy prodejcem začátečníkem. Měl jsem naplánovanou schůzku s nákupčí velkého podniku, o které se kolegové vyjadřovali buď nelichotivě, nebo s ustrašeným respektem. V každém případě mi bylo těžko u žaludku, když jsem se chodbou blížil k jejím dveřím. Nesměle jsem zaťukal. "No, co je zase?" ozvalo se naštvaně z kanceláře. Nahlédl jsem dovnitř a pípnul, že máme domluvenou schůzku.
Podle některých "zasvěcených" předpovědí by Facebook už neměl fungovat, nebo by se na něm měli pohybovat jen lidé nad padesát. Twitter už měl také skončit. Naštěstí jde jako vždy o prognózy lidí, kteří mají hroznou radost, když se něco nepovede. Konec světa by je naplnil absolutním štěstím. Snad jen v případě Google+, který v dubnu končí, došlo na jejich slova.
"U nás najdete jen prvotřídní obsluhu," píše se v jednom inzerátu z 18. století, ve kterém kupec propaguje svoji prodejnu. Jistě, dnes se reklama dělá trochu jinak, ale stejně: Všimli jste si, že by v současnosti někdo propagoval kvalitní obsloužení zákazníků? Mohli bychom si říct, že to je přece samozřejmost, kterou netřeba zdůrazňovat. Ale dobře víme, že to není pravda.
