Je v B2B nejdůležitější mít se zákazníkem přátelské vztahy a pak jde všechno samo? Ne, objednávku vám většina zákazníků zadarmo nedá. Ve francouzské podobě soutěže "Chcete být milionářem" prý publikum napovídá správně jen tomu, kdo si to podle něj zaslouží. U koho nejde o štěstí, ale opravdu něco ví. Podobně se chovají i vaši zákazníci, i když nejsou Francouzi.
Podtitul této knihy říká, že jde o vtipného průvodce vaší komunikací s šéfy, kolegy, přáteli či příbuznými, Chybí mi tam zákazníci. Právě při jednáních s nimi jsem tuto barevnou typologii dávno používal a používám. Umožňuje totiž každému sdělovat informace ve formě, kterou vyžaduje, jinak vás přestane poslouchat. A hlavně se pouhé čtyři typy snadno pamatují.
Slevy do obchodu patří, jinak by se nepoužívaly. Ale je potřeba s nimi zacházet opatrně. Mám dát zákazníkovi slevu? Otázka na LinkedIn vyvolala řadu reakcí. Většina z nich se nesla v duchu "v žádném případě, nejsme tržnice, važte si své práce, ukažte mu leták Penny Marketu, že slevy dostane tam…" Jak se zdá, většinou jsme v jednání se zákazníky pořádní tvrďáci.
Chcete-li prodat, začněte emocemi. Až potom použijte racionální argumenty pro zdůvodnění rozhodnutí. Bylo to v době, kdy vrcholila minulá krize. Manažeři korporací se dušovali, že by byli ti poslední, koho by teď napadlo pořizovat si nové luxusní vozy. Přesto na ně myslet nepřestali. Jen neměli ten pádný argument, kterým by plýtvání penězi změnili na nezbytnost.
Někteří podnikatelé říkají, že prodej nemají rádi. Považují ho za obtěžování. Ale bez prodeje nemůžete být v byznyse úspěšní. Zamilujte si ho tedy. Na počátku 15. století byla Čína námořní i technologickou velmocí. Součástí loďstva, které se vydávalo do celého okolního světa, bylo 62 devítistěžňových "lodí pokladů", největších, jaké kdy byly ze dřeva postaveny.
Vizitky jsou stále důležité. Ne kvůli informacím, ty se opravdu dají předat e-mailem. Ale mají pozitivní psychologický účinek. Některé požadavky etikety mají dlouhou historii a ani se pořádně neví, jak vlastně vznikly. Tak například zásada, že si pánové nezapínají spodní knoflík u saka, není dána úzkým střihem, jak jsem se někde dočetl. Vznikla z potřeby rychle tasit kord, přivěšený na opasku.
Překážkou úspěšného obchodování je často strach z odmítnutí a ponížení. Když ho překonáte, dobré obchodní výsledky pro vás budou hračkou. Nebudu nikoho otravovat" nebo "Na to rozhodně nemám žaludek" - podobná vyjádření najdete v diskusích na internetu každou chvíli. Jako by prodej byl od samých základů něčím špatným, neetickým a otravným.
V obchodě není důležité, jak ho dělat co nejpohodlněji, ale jak mít dobré výsledky. "Dostávám většinou poptávky e-mailem," svěřuje se podnikatel. "Jenže když chci doplňující informace, už se neozvou. Nebo jim pošlu cenu a je ticho. Jen asi 10 % skončí objednávkou." Možná ten samý problém řešíte také a říkáte si, jací jsou ti zákazníci neslušní lidé.
Není důležité, jaké nástroje používáte, ale jakého dosáhnete účinku. "Pryč s PowerPointem!" ozývá se už nějakou dobu ze všech stran. Dokonce se pořádají konference, které jsou ze zásady bez prezentací. Řada lidí zanevřela na obrázky a dává přednost tabuli nebo flipchartu, který považují za jaksi lidštější. Jenže to všechno je v lepším případě omyl nebo nedorozumění.
Faktor vděčnosti je jedním z nejmocnějších nástrojů v prodeji a marketingu. Podívejme se, jak ho používat. Když se začaly množit informace o tom, jak na takzvaných prodejních prezentacích podepisují důchodci objednávky předražených zbytečností, pořád mi to vrtalo hlavou. Většina seniorů je přece duševně čilejší než tělesně. Proč tedy tak hromadně podléhali "šmejdům"?
