Příběhy podnikatelů: Prodejna se smajlíkem na štítu

Příběhy podnikatelů: Prodejna se smajlíkem na štítu"Já ti nevím, co je to za dobu. Zákazníků ubývá a každej by chtěl nakupovat nejmíň zadarmo." Honza Novotný, majitel prodejny potravin, si mi hořce stěžoval nad pivem. Už třetím. "Nejlíp by zabralo, kdyby všechno bylo v akci. Ale copak to jde?" Namítl jsem, že jsou obchody, kde žádné akce nemají. Včetně takových, které se té jeho prodejně, co se týče sortimentu, podobají. "To bych chtěl vidět," pravil skepticky. "Pošlu ti e-mailem kontakt na majitelku jedné takové," nabídl jsem mu. "A můžeš to vidět na vlastní oči." Poslal jsem a pro nával práce na něj zapomněl.

Potkali jsme se až za pár měsíců, zase ve stejné hospodě. Honza se tvářil ustaraně, takže jsem si pomyslel, že mail asi skončil v koši. "Zase přemýšlíš, jak dát na všechno akce?" zeptal jsem se. "Říkal jsem ti, ať se zajdeš podívat, jak se to dá dělat bez nich." Majitel prodejny se usmál: "Já tam byl. A abys věděl, přemýšlím, co udělám se všemi těmi penězi, co se mi teď hrnou."

"Nejvíc utratí lidi, kteří k nám chodí pravidelně."

Posadil jsem se celý zvědavý a vybídl ho, ať povídá. "Paní Kučerová mě všechno ukázala a já jsem fakt neviděl jedinou cedulku s akcí. Když jsem se jí ptal, čím to je, že má přesto plno, řekla mi, že se k zákazníkům chovají příjemně. A hlavně se na ně usmívají." Napil se piva a pokračoval: "Připadalo mi to jako blbost. Za úsměv si nic nekoupíš a lidi jdou jen po penězích. Ale musel jsem uznat, že na rozdíl od mého krámu se jim daří. Prodejna pěkná, udržovaná, plná zboží a lidí."

"Jo, jo, není nad praktický příklad," přisvědčil jsem. "Proto mi to také pořád vrtalo hlavou, když jsem jel od ní," vyprávěl Honza. "Řekl jsem si, že za vyzkoušení nic nedám. A tak jsem v pondělí nechal nastoupit prodavačky a řekl jim, že se od této chvíle budou na lidi pěkně usmívat. Víš, co mi řekly?" Zavrtěl jsem hlavou. "Prý jestli za to dostanou příplatek."

Víte, že... Udržet si věrné zákazníky je až 10x levnější, než shánět nové? A v některých případech je to jediná možnost, jak se ubránit velké konkurenci nebo navýšit tržby. Věrný zákazník je prostě terno.

Nakonec došel k názoru, že jedinou možností, jak to prosadit, je jít příkladem. Začal se tedy usmívat první. "Také jsem jim slíbil, že když se zvýší tržby, dostanou přidáno. Ale hlavně myslím zabralo, že jsem měl pořád pusu od ucha k uchu." Chvíli přemýšlel a pak se ke mně naklonil. "Víš, já nevěřím na nějakou ezoteriku, ale faktem je, že když se usmíváš, tak se ti zlepší nálada. Mám to vyzkoušené a funguje to. Prodavačky mě nějaký čas pozorovaly a když zjistily, že jim před očima mládnu, tak se přidaly."

S nadšením mi popsal, jak se mu začali vracet zákazníci a růst tržby. "Nejvíc utratí lidi, kteří k nám chodí pravidelně. Zavedli jsme věrnostní karty, tak to vidím i na číslech. A když jsem se jich ptal, proč k nám rádi chodí, řekli mi, že v supermarketu se na ně neusmívají." Spokojeně pokýval hlavou. "A taky jsem nechal přemalovat štít nad prodejnou. Teď tam máme velikánského smajlíka." Za úspěchy v prodejně nestojí zázraky, ale znalost toho, po čem lidé touží.


Své šance na úspěch zvýšíte, když:

 


Nastavte si podnikání