Úspěch

7 mýtů o začátku podnikání

   success

7 mýtů o začátku podnikáníSamostatně podnikat by chtěla hromada lidí, zejména proto, že je láká nezávislost. Realita je však neúprosná: více jak devadesát procent brzy zjistí, že není schopno se uživit. Na začátku si totiž ve svatém nadšení nevšimli, že je třeba platit zdravotní a sociální pojištění, daně a poplatky. Že jim narostou účty za telefon, náklady na benzín a nájemné. Že musí splácet půjčené peníze nebo vydělávat i pro investory. Ale především často zjistí, že tou úžasnou činností, ve které se cítí být skvělí a která je baví, se zabývají další desetitisíce podnikatelů a trh není nafukovací. Pojďme se tedy podívat na mýty o snadném spuštění podnikání a trochu je poopravit.

Já bych takovou chybu neudělal?

   success

Já bych takovou chybu neudělal?Firmu Apple Computer založili 1. dubna 1976 tři společníci: Steve Jobs, Steve Wozniak a také málo známý Ron Wayne. Ten totiž po několika dnech dostal strach z možného rizika (byl starší než jeho společníci a jako jediný měl nějaký majetek), a tak ze společnosti vystoupil. Dnes by byl miliardářem. Alistair Taylor, který byl u toho, když Brian Epstein podepisoval manažerskou smlouvu s tehdy jen málo známou skupinou Beatles, odmítl nabídku několikaprocentního podílu na jejich budoucích ziscích. Podobné příběhy najdete i v souvislosti s dalšími věhlasnými a bohatými značkami. Většina lidí si ale říká: „Kdybych byl na jejich místě, jistě bych tu chybu neudělal.“

Na volné noze je blaze?

   success

Na volné noze je blaze?Nabídkový e-mail začínal slovy "Vážená paní Einsteinova". Automatu se podařilo prohodit příjmení a ulici. Ale také ukázat, jak je to s osobním zaměřením na klienty u této globální firmy. O velkých společnostech je známo, že nedokáží své zákazníky oslovit individuálně. K tomu je totiž zapotřebí osobní aktivity a samostatnosti v rozhodování. Jenže firmy mají obavu, že kdyby ji zaměstnancům poskytly, čekal by je pád do chaosu. Mohlo by se tedy zdát, že nejlepší předpoklady pro osobní péči o zákazníka mají malí podnikatelé, živnostníci na volné noze. Zdání však klame. Kromě svobody je totiž zapotřebí i čas. A toho mají drobní živnostníci velmi málo.

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočká

   success

Kdo čeká na lepší časy, ten se nedočkáBaťa, Kolben, Sousedík, Waldes - to je jen několik jmen z plejády podnikatelů, které známe z období první republiky. V té době jsme měli nejen vyspělé strojírenství, ale také aktivní a nápadité obchodníky a živnostníky. Reklamu na vysoké úrovni, odbornou marketingovou literaturu (i když se jí tehdy říkalo jinak). A především silné zaměření na zákazníka - v tom určitě nebyl Baťa sám. Jak je tedy možné, že dnes jsou známí především spekulanti, přesouvající peníze jen pro své vlastní potěšení? Že ukazatelem toho, co kdo dokázal, jsou žebříčky majetku, kterých se tak rádi chytají v médiích? Kde jsou ti skuteční podnikatelé?

Píšete si deník?

   success

Píšete si deník?Chovanka švýcarského penzionátu, sedící večer na posteli a zapisující si, jaké pocity v ní vzbudil nový učitel kreslení. Něco podobného si lidé představí, když uslyší o deníku. Je to zkrátka věc staromódní, která se už nějakých sto let nenosí. Když už si chceme něco poznamenat, máme přece počítač, či spíše chytrý telefon a tablet. Ale proč bychom si vůbec nějaké denní záznamy vedli, dnes přece minulost nikoho nezajímá? Třeba proto, že je to jeden z falešných mýtů, které mají obvykle zastřít, že jde především o pohodlí. Není divu, že deníky upadly do zapomnění v době, kdy nastoupila televize a ovládla naše večery. A já vám doporučuji, abyste to změnili.

Stránky