prodejna

Ekonomická hodnota úsměvu

Ekonomická hodnota úsměvuAgentura CzechTourism se před časem ptala zahraničních návštěvníků, co se jim u nás nelíbí. Dalo by se čekat, že se zaměří na nepoctivost, zejména pražských taxikářů. Místo toho však v čele žebříčku stanuly naše mrzuté a zamračené tváře. Cizinci znalí našich dějin si to vysvětlují dlouhou šňůrou národních neúspěchů a pokoření, já v tom spíš vidím současnou naštvanost, vedle rysu, ke kterému se za chvíli dostanu. V každém případě to ale škodí byznysu. Nikoliv jen v turistickém ruchu, jak by se mohlo zdát. Lidé jsou v tom nastaveni stejně...

Řekněte zákazníkům, co mají nakupovat

Realita prodejeV lančmítu určeném pro německý trh je maso, kdežto v tom, který se prodává v České republice, tvoří hlavní složku kuřecí separát. Výrobci se obvykle odvolávají na specifické české chutě, ale ty s tím většinou nemají žádnou souvislost. Chuť suroviny stejně překryje koření, často včetně "zvýrazňovače chuti", což je krycí název pro glutamát. Podle jednoho průzkumu 77% spotřebitelů považuje argumentaci zahraničních výrobců za klamavou. Nadpoloviční většina je pak přesvědčena, že skutečným důvodem je snaha ušetřit na surovinách.

Zákazníci se zase vrací do hypermarketů

Zákazníci se vrací do hypermarketůV době krize se z hypermarketů vytráceli zákazníci a vypadalo to, že z toho může těžit menší konkurence. Radost tradičních obchodníků z oslabení pozice nejsilnějších konkurentů tedy netrvala dlouho. Zdá se, že nakupující nalákala zpět do velkoplošných prodejen šíře sortimentu čerstvého zboží. Každá mince má však i druhou stranu. A tou je neochota majitelů malých prodejen něco měnit a reagovat na nové trendy. Zákazníci většinou nenacházejí u tradičních prodejen žádná pozitiva, která by je odlišovala od odlidštěných samoobsluh.

Žába v hrnci a revoluce v maloobchodě

Žába v hrnci a revoluce v podnikáníGraf je obyčejně výstižnější, než dlouhé vysvětlování. Ten, který vám chci ukázat, porovnává podíl tradičních obchodníků na trhu s rychloobrátkovým sortimentem. Tedy především prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, kde jsou největšími konkurenty globální řetězce. V roce 1997 si malí a střední podnikatelé z tohoto koláče ukousli 60%. O deset let později u nich však už nakupovalo jen 39% zákazníků a odhad pro rok 2017 mluví o desetiprocentním podílu. Dnes mají kolem 13%. To nejsou zrovna příjemná čísla.

Má prodejna, můj hrad. Ale vydělává peníze?

Má prodejna, můj hradV minulém článku jsem psal o tom, že majitelům prodejen občas chybí vědomosti o moderních způsobech prodeje, některým dokonce i ty základní. Ruku v ruce s tím se ale setkávám i s dalším problémem. Interiéry prodejen totiž často představují vkus a záliby svých majitelů, ale jsou v rozporu s pohledem zákazníků. Většina obchodníků se samozřejmě takovému "nařčení" brání, prodejna je přece jejich svět, který si pracně vybudovali a ve kterém se cítí dobře. Kardinální otázka však zní: Je prodejna pro vás, nebo chcete, aby se v ní cítili dobře především vaši nakupující?

Nemám čas na úspěch, musím prodávat

Nemám čas na úspěch, musím prodávatV souvislosti s programem PARTNER PLUS navštěvuji v poslední době řadu prodejen. A jsem překvapen, jak často pouhým okem a na první pohled vidím řadu bariér, které zcela jistě připravují obchodníky o část zákazníků i tržeb. Oni i jejich prodavači je však nevnímají. Proč? Na vině je zčásti i provozní slepota, která brání podívat se na prodejnu z nadhledu a především pod zorným úhlem zákazníka. Ale je tu i mnohem závažnější důvod. Majitelé prodejen jsou většinou odborníky v sortimentu, který prodávají, a proto se také soustředí jen na něj.

Trhovci se umí chovat tržně

Trhovci se umí chovat tržně"Mladý pane, pojďte si něco koupit," láká v dobové anekdotě majitel stánku na jarmarku. "Když já nemám peníze," odpovídá hošík. "Tak tady nezacláněj, otrapo!" Prodejci se tehdy museli otáčet, stejně jako dnes. Ale funguje to všude stejně? Podle informací z Českého statistického úřadu mají stánkaři a trhovci o 15% vyšší marže a téměř dvanáctkrát vyšší rentabilitu tržeb oproti kamenným prodejnám. A nejde o srovnání s podvodníky a prodejci padělaných značkových tepláků, protože ti jistě své údaje pro účely statistiky neposkytují.

Z archivu newsletterů: Zákazník to tak nevidí

Z archivu newsletterů: Zákazník to tak nevidí(Co jste si mohli přečíst v roce 2006 - z archivu newsletterů) Jeden můj známý si v prodejně pořídil nové osvětlení, protože stará zářivková tělesa už pomalu padala na hlavy zákazníků. Když bylo hotovo, požádal mě, abych mu řekl, jestli je osvětlení dostatečné. Prošel jsem tedy prodejnu a svoje poznatky jsem shrnul do jedné věty. "Není skoro vidět na cenovky!" Reakce majitele prodejny byla odmítavá: "To se ti jen zdá, protože ses na to zaměřil. Obyčejný zákazník to tak nevidí."
 

Informace o zboží jsou konkurenční nástroj

Jaká je ta klobása?"Vadí mi, když od politiků slyším, že si za zdravé potraviny máme připlatit," napsal účastník jedné ankety o zdravém životním stylu. "Ty by přece měly být standardem," dodal. Jak je vidět, mnoho lidí ještě nepochopilo, že nemáme jen dvě cenové úrovně, totiž standard a nadstandard, ale že také existuje hojně rozšířený podstandard. To jsou všechny ty potraviny plněné náhražkami, jež s oblibou distribuují řetězce. Ale i lidé, kteří by alespoň občas nepohrdli něčím přirozeným a zdravým, nakonec sáhnou po tom nejlevnějším.

Jak si namixovat prodejní úspěch

Jak si namixovat prodejní úspěchSupermarket, umístěný nedaleko náměstí, měl jednu velkou vadu. Nejbližší parkoviště bylo u konkurenční prodejny, patřící velkému řetězci. Přesto značnou část jeho prodejní plochy zabírala objemná balení minerálek a velké pytle a krabice pracího prášku. Zeptal jsem se proto majitelky, jestli by nebylo lepší vyměnit je za něco jiného, menšího a lehčího. "Mohli bychom rozšířit pult s lahůdkami," navrhla mladá vedoucí prodejny. "Nejste tu tak dlouho, abyste mi mohla radit, co mám dělat," uzemnila ji podnikatelka.

Stránky