Marketing a komunikace

Přijďte k nám, já vám dám… aneb O podpoře podnikatelů

Přijďte k nám, já vám dám…Tak začíná jedna lidová písnička. Ale místo folklóru je tématem tohoto článku podpora zákazníků ze strany dodavatelů. S jejími projevy se můžeme setkat často. V restauraci nám na ubrus s logem pivovaru postaví sklenici se stejnou značkou, při nákupu se staví do cesty stojany s cukrovinkami nebo krmivem pro psy. Jenže ne vždy to funguje tak, jak bychom očekávali. Ve značkové sklenici bývá občas úplně jiné pivo, a pokud jde o propagaci zboží od jednoho dodavatele, je známo, že se pak obvykle propadne prodej ostatních značek.

Dobrý hospodář dohlíží na krmení koní

Dobrý hospodář dohlíží na krmení koníZnám jednoho majitele penzionu s restaurací. Sedm dní v týdnu kmitá jako včelka, jezdí pro nákupy, vozí prádlo do prádelny, čepuje pivo, pomáhá v kuchyni. Přesto tak tak vyjde a každý problém, který se objeví (jako třeba před časem EET) ho ohrožuje. Zdá se, jako by ten náš svět podnikání byl nespravedlivý k lidem, kteří se nebojí práce a dělají od rána do večera všechno pro to, aby jejich zákazníci byli spokojení. Přesto jsou jeho výsledky nevyhnutelné a změnit to může spíš nějaké štěstí, než vlastní úsilí. Pro něj a jemu podobné lidi je totiž zajištění provozu celým podnikáním. Jenže to bohužel nestačí.

I malá firma může být značková

I malá firma může být značkováDvě hospody, vzdálené od sebe ani ne padesát metrů. Obě točí stejné pivo a prodávají stejné limonády. Cenami se od sebe neliší. Přesto je v jedné plno a druhá zeje prázdnotou. Oblíbené přesvědčení, že lidé jdou tam, kde je levněji, tady neobstojí. Ani výhoda lepšího umístění nebo skvělého kuchaře (jídlo není v obou případech moc důležité). Jediné, co může způsobit takový rozdíl, je tedy neviditelná atmosféra, která působí, že někde se zákazníci cítí lépe, než jinde. Když tedy menší hostinští nebo obchodníci říkají, že jich se značky netýkají, mýlí se. Jen mají jinou podobu.

Značku dělá zákazník

Značku dělá zákazníkJe v tom rozdíl, když si kavárnu při prodejně zřídí společnost Miele a když to samé udělá firma Moleskine? Mohli bychom si říci, že takové posezení u kávy a zákusku povzbudí návštěvníky ke koupi stejně, ať už se jedná o domácí spotřebiče, nebo originální diáře a zápisníky. A že je tam přiláká zejména věhlas značky. Jenže to by si kavárnu mohl zřídit zrovna tak Zetor nebo ČEZ. Je tu tedy zřejmě nějaký faktor, který přiměje zákazníky, aby Moleskine Café vnímali jinak než posezení u výrobce elektrospotřebičů. Je jím duch značky.

Z archivu newsletterů: Nespokojte se se standardem

Z archivu newsletterů: Nespokojte se se standardem Asi před rokem se mě zeptal manažer jedné banky, jak se mi líbila jejich reklama. Přiznal jsem se, že už jsem dávno žádnou jejich reklamu neviděl.
"Ale určitě jste ji musel vidět, " reagoval. "Je to přece ta, jak..." a popsal mi děj, který se opravdu každou chvíli odehrával na obrazovce. "Tu jsem viděl," připustil jsem. "Ale není z ní poznat, že je to vaše reklama."
"Co by nebylo," ohradil se manažer. "Je to poznat. Ta reklama je skvělá. Nám se líbí!" Když odcházel, slyšel jsem, jak si mumlá: "Vůbec tomu nerozumí..."

Stránky