Maloobchod

Trhovci se umí chovat tržně

   maloobchod

Trhovci se umí chovat tržně"Mladý pane, pojďte si něco koupit," láká v dobové anekdotě majitel stánku na jarmarku. "Když já nemám peníze," odpovídá hošík. "Tak tady nezacláněj, otrapo!" Prodejci se tehdy museli otáčet, stejně jako dnes. Ale funguje to všude stejně? Podle informací z Českého statistického úřadu mají stánkaři a trhovci o 15% vyšší marže a téměř dvanáctkrát vyšší rentabilitu tržeb oproti kamenným prodejnám. A nejde o srovnání s podvodníky a prodejci padělaných značkových tepláků, protože ti jistě své údaje pro účely statistiky neposkytují. V čem se tedy liší od většiny svých kolegů a proč dosahují takových nadstandardních výsledků?

Z archivu newsletterů: Zákazník to tak nevidí

   maloobchod

Z archivu newsletterů: Zákazník to tak nevidí(Co jste si mohli přečíst před 9 roky - z archivu newsletterů) Jeden můj známý si v prodejně pořídil nové osvětlení, protože stará zářivková tělesa už pomalu padala na hlavy zákazníků. Když bylo hotovo, požádal mě, abych mu řekl, jestli je osvětlení dostatečné. Prošel jsem tedy prodejnu a svoje poznatky jsem shrnul do jedné věty. "Není skoro vidět na cenovky!" Reakce majitele prodejny byla odmítavá: "To se ti jen zdá, protože ses na to zaměřil. Obyčejný zákazník to tak nevidí."
 

Jaká je ta klobása?

   maloobchod

Jaká je ta klobása?"Vadí mi, když od politiků slyším, že si za zdravé potraviny máme připlatit," napsal účastník jedné ankety o zdravém životním stylu. "Ty by přece měly být standardem," dodal. Jak je vidět, mnoho lidí ještě nepochopilo, že nemáme jen dvě cenové úrovně, totiž standard a nadstandard, ale že také existuje hojně rozšířený podstandard. To jsou všechny ty potraviny plněné náhražkami, jež s oblibou distribuují řetězce. Ale i lidé, kteří by alespoň občas nepohrdli něčím přirozeným a zdravým, nakonec sáhnou po tom nejlevnějším. Vinu za to nesou obchodníci. Kolik informací o zboží předávají svým zákazníkům, tedy kromě výrazné cenovky a nápisem "Akce"?

Jak si namixovat prodejní úspěch

   maloobchod

Koktejl úspěchuSupermarket, umístěný nedaleko náměstí, měl jednu velkou vadu. Nejbližší parkoviště bylo u konkurenční prodejny, patřící velkému řetězci. Přesto značnou část jeho prodejní plochy zabírala objemná balení minerálek a velké pytle a krabice pracího prášku. Zeptal jsem se proto majitelky, jestli by nebylo lepší vyměnit je za něco jiného, menšího a lehčího. "Mohli bychom rozšířit pult s lahůdkami," navrhla mladá vedoucí prodejny. "Nejste tu tak dlouho, abyste mi mohla radit, co mám dělat," uzemnila ji podnikatelka. "Jsme supermarket a tak musíme mít takový sortiment, jaký mají i jiné supermarkety," obrátila se pak ke mně.

Vždycky můžete něco udělat

   maloobchod

Co já mohu udělat?Stalo se to v kterémsi městě. Zloděj popadl kabelku staré paní, a protože ji nechtěla pustit, vláčel ji několik metrů po chodníku. Později se reportér zeptal silného a vysokého muže, který té události jen přihlížel, proč nezasáhl. "Nemohl jsem nic udělat," řekl. "Od toho je tu přece policie." Občas si na něj vzpomenu, když od obchodníků slyším, že lépe se jim bude dařit, až výrobci nabídnou levnější zboží, až stát potlačí konkurenci řetězců a Vietnamců, až se sníží nezaměstnanost a lidé budou mít více peněz. Pokud se jich zeptám, co oni sami podniknou, aby měli lepší výsledky a vyšší tržby, odpovídají: "Nemůžeme nic udělat".

Stránky